Společnosti často vysílají své zaměstnance na služební cestu, aby vyřešili různé problémy, podepisovali dokumenty a jiné účely. Cestovní výdaje musí uhradit vysílající organizace. Po příjezdu specialista vypracuje předběžnou zprávu a připojí k ní potřebné dokumenty, které jsou potvrzením vzniklých nákladů.
Nezbytné
- - místní regulační akt;
- - pracovní právo;
- - vnitřní pracovní předpisy;
- - předběžná zpráva;
- - podpůrné dokumenty;
- - kalkulačka.
Instrukce
Krok 1
Nařízení o placení pracovních cest musí být stanoveno kolektivní smlouvou nebo jiným místním normativním aktem podniku. Společnosti tento požadavek ne vždy dodržují. Tyto dokumenty však musí brát v úvahu všechny nuance, které ovlivňují základ daně pro zisk organizace i pro daň z příjmu fyzických osob, což je v zájmu zaměstnanců. Proto je dostupnost ustanovení o služební cestě obzvláště důležitá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Specialisté často musí jet na služební cestu o víkendu nebo na dovolenou. Specifika plateb a pracovní doba v takové dny by měla být uvedena v interních pracovněprávních předpisech společnosti. Pokud jsou v podniku všechny potřebné dokumenty sepsány a podepsány zaměstnanci, bude se společnost v budoucnu schopna vyhnout konfliktům se zaměstnanci, kteří nesouhlasí s částkou platby za služební cestu. Organizace se také bude chránit před spory s daňovými a právními úřady.
Krok 2
Úhrada cestovních výdajů se provádí na základě zálohové zprávy, kterou musí zaměstnanec vyplnit a předložit účetní oddělení podniku nejpozději do tří dnů po návratu ze služební cesty. V dokumentu odcestovaný specialista odráží množství peněz, které utratil. Tyto náklady zahrnují cestovní výdaje do destinace, pronájem ubytování, diety a další náklady, které jsou dohodnuty se zaměstnavatelem.
Krok 3
Zaměstnanec musí k zálohové zprávě přiložit doklady potvrzující výdaje na pracovní cestu. Patří sem letecké, automobilové, železniční lístky, potvrzení o platbách za bydlení, šeky atd. Zaměstnanec nemusí dokladovat denní příspěvek, protože jeho výši stanoví zákon. Pro služební cestu v zemi je požadováno 700 rublů, mimo zemi - 2500 rublů. Zaměstnavatel má právo stanovit vyšší denní příspěvek. Je však třeba mít na paměti, že vše nad uvedené částky podléhá dani z příjmu fyzických osob a dani z příjmu.