Porozumění je myšlenkový proces, jehož cílem je něco vědět. Právní porozumění je myšlenkový proces zaměřený na znalost práva a provádění jeho hodnocení.
Subjektem právního myšlení bude vždy konkrétní osoba, z tohoto důvodu bude právní myšlení vždy subjektivní. Předmětem právního porozumění je zákon a jeho obsahem je znalost osoby o jejích právech a povinnostech.
Všechna učení, která existují o právu, do určité míry vytvářejí právní myšlení.
Existují následující pojmy právního myšlení:
1) Přirozený pojem říká, že spolu s právem stanoveným státem existují i ta práva, která jsou přiznávána osobě bez ohledu na její státní příslušnost. Pokud jsou tedy zákony státu v rozporu s přirozeným zákonem, musí být změněny vhodným způsobem.
2) Historická škola uvedla, že právo je proces dlouhého a přirozeného vývoje státu a společnosti.
3) Normativní teorie říká, že právo a stát jsou prakticky totožné pojmy, protože povinnost dodržovat právní normy byla odvozena od autority právní normy, která pochází od státu.
4) Marxistická teorie se scvrkla na skutečnost, že právo je v současné době vůlí třídy u moci.
5) Psychologická škola poukázala na to, že právo je prvkem subjektivní lidské psychiky, tj. Psychologickými zákony.
6) Sociologický koncept naznačil, že právo je ustáleným řádem sociálních vztahů.
