Smluvní právo je druh závazkového práva, sestávající z právních norem zaměřených na úpravu vztahů mezi účastníky občanskoprávního obratu vyplývajících z uzavření různých dohod těmito účastníky. Smluvní právo lze zase rozdělit na instituce samostatných smluvních závazků v závislosti na předmětu smlouvy (například leasing, smlouva, poskytování služeb, nákup a prodej atd.).
Relevance smluvního práva a jeho fungování
Smluvní právo je každým rokem stále důležitější. Důvodem je zvýšení profesionality účastníků občanskoprávních vztahů, včetně smluvních. Navzdory skutečnosti, že současná legislativa umožňuje některé typy transakcí uzavírat ústně (například nákup a prodej), strany smluvního vztahu se ve většině případů uchylují k písemné formě smlouvy. Tento přístup především zaručuje, že strany dodržují povinnosti zakotvené ve smlouvě, a zaručuje jim určitý seznam práv.
Je však třeba poznamenat, že písemné potvrzení transakce ve formě smlouvy samo o sobě nezaručuje její zákonnost. Současná legislativa obsahuje řadu omezení a závazných ustanovení, která nelze změnit dohodou stran, tedy v uzavřené dohodě. Při vypracovávání smlouvy by se tedy nemělo zapomínat na vítězství zákona nad dohodou stran.
Profesionálně vypracovaná smlouva se stává nástrojem, který zaručuje úspěch nadcházející transakce. Taková dohoda by měla jasně upravovat vztahy mezi stranami, a to jak v případě, že si strany plní své závazky, tak v případě porušení podmínek dohody jednou ze stran. V takovém případě se smlouva změní na nástroj k ochraně zájmů stran.
Legislativní úprava smluvního práva
Současná legislativa obsahuje řadu pravidel a předpisů upravujících uvažované právní odvětví. Navzdory skutečnosti, že cílem zákona je chránit zájmy každé ze smluvních stran, obsahuje tato druhá strana mnoho „prázdných“míst a dvojznačných bodů. Proto dnes existuje mnoho společností specializujících se na právní podporu transakcí.
V současné době probíhá aktivní reforma občanské legislativy v oblasti smluvního práva. Mnoho z jeho oblastí již prošlo významnými změnami (například sliby a postoupení). Mnoho klíčových románů se navíc dosud nestalo součástí stávajících právních předpisů, ale jsou již implementovány v rámci soudní tvorby práva. V souvislosti s výše uvedeným je třeba při používání smluvního práva postupovat velmi opatrně jak vůči současné právní úpravě, tak vůči zavedené soudní praxi.
Shrneme-li výše uvedené, stojí za zmínku, že smluvní právo je dnes jedním z nejdůležitějších pododvětví občanského práva. Smluvní vztahy vznikají všude: od dohod mezi jednotlivci po globální smlouvy. A ačkoli právní předpisy v určité části takové vztahy upravují, mnoho aspektů vznikajícího vztahu zůstává na uvážení stran.
