Za klasickou nelze označit situaci, kdy zaměstnanec vyjadřuje přání tvrdě pracovat, protože již dostal nemocenskou dovolenou z důvodu těhotenství a porodu (dále jen nemocenskou dovolenou) nebo je ještě na rodičovské dovolené. Stává se to však. Jak by měl v takovém případě postupovat zaměstnavatel? Nebylo by porušením zákoníku práce naplnění vůle zaměstnance pracovat po dobu platnosti vyhlášky?
Existují čtyři možné scénáře vývoje událostí. Zvažme je podrobněji.
1. Je načase, aby se zaměstnankyně na mateřské dovolené „odpírala“, ale nepřináší pracovní volno z důvodu nemoci a nenapíše odpovídající prohlášení, raději bude pracovat.
Lékařské instituce vydávají osvědčení o pracovní neschopnosti pro těhotenství a porod přibližně ve 30. týdnu těhotenství pro ženy. Zaměstnankyně nemusí tento dokument předložit včas a dostávat plat jako obvykle, pokud to její zdravotní stav dovolí. Pokud zaměstnankyně přinese pracovní neschopnost stanoveného formuláře, měla by jí být odebrána žádost o výpočet a výplatu dávek. Pokud je žádost podána později než na začátku pracovní neschopnosti, pak se za dny, kdy se rozhodla pracovat, dávka neúčtuje (!). Zaměstnanec nemá právo dostávat současně mzdy a platby v nemocnici.
2. Zaměstnanec nastoupí do práce, když ještě neskončila pracovní neschopnost. Schválené instituce obvykle vydávají pracovní neschopnost těhotným ženám po dobu 140 dnů, s výjimkou několika případů. Z právního hlediska musí být platba jednorázovou výplatou za všechny dny nemoci, jakmile zaměstnanec předloží potvrzení o pracovní neschopnosti a napíše prohlášení. V tomto příkladu zaměstnanec písemně vyjadřuje přání zahájit práci před plánovaným časem, aniž by čekal na konec pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel podepíše povolovací příkaz, ale v tomto případě se příspěvek přepočítá (!): Částka je připsána na budoucí výdělky nebo zaměstnanec přispívá penězi.
3. Práce zaměstnance je formalizována pracovní smlouvou. Nejjednodušší z hlediska dokumentárního designu. Pokud se zaměstnavatel sejde na půli cesty vypracováním občanskoprávní smlouvy o všech náležitostech, má zaměstnanec plné právo pobírat jak mzdy, tak státní dávky. Je důležité, aby pracovní smlouva nebyla opatřena znaky dohody o zaměstnání.
4. Během rodičovské dovolené si zaměstnanec přeje vykonávat pracovní povinnosti doma nebo chodit do práce na částečný úvazek. Zaměstnankyně nemusí být schopna pracovat doma, pokud před mateřskou dovolenou taková pracovní praxe neexistuje. Žena může pracovat ve zkráceném časovém rozvrhu, například 6 hodin denně. Zároveň pobírá jak mzdy, tak výhody.
