Kontinuální pracovní zkušeností se rozumí doba trvání poslední nepřerušované práce v jednom podniku nebo v několika podnicích, pokud přerušení činnosti nepřesáhlo podmínky stanovené zákonem.
Instrukce
Krok 1
Koncept nepřetržité pracovní zkušenosti byl relevantní až do roku 2007. Délka služby by mohla být přerušena, pokud zaměstnanec, který z dobrého důvodu změnil místo výkonu práce, neuzavřel do měsíce novou pracovní smlouvu. V případě propuštění z vlastní vůle bez platného důvodu byla tato lhůta zkrácena na tři týdny.
Krok 2
Délka služby nebyla přerušena službou v ozbrojených silách, pokud od okamžiku propuštění z armády do uzavření nové pracovní smlouvy neuplynul více než rok. V případě, že osoba během roku dvakrát změnila místo výkonu práce, a to z vlastního podnětu, délka služby ztratila kontinuitu. Důvodem automatického přerušení kontinuity pracovní zkušenosti bylo propuštění zaměstnance ze spáchání nemorálního činu nebo porušení pracovní kázně.
Krok 3
V souladu s federálním zákonem ze dne 29. prosince 2006 „O povinném sociálním pojištění v případě dočasného zdravotního postižení a v souvislosti s mateřstvím“, který vstoupil v platnost 1. ledna 2007, výše dávky v souvislosti s dočasným zdravotním postižením nyní neplatí nezávisí na kontinuitě pracovních zkušeností. Nyní je zohledněn záznam o pojištění zaměstnance, tj. Časové období, kdy zaměstnavatel platil pojistné - platby za povinné pojištění.
Krok 4
V současné době se vyžaduje seniorita, zejména jako důkaz pracovní zkušenosti, a rovněž u lidí, jejichž délka služby před 1. 1. 2007 je kratší než doba jejich nepřetržité pracovní praxe do stejného data. Proto máte právo opustit práci několikrát za rok, a to bez dobrého důvodu, a to nijak neovlivní vaše výhody.
Krok 5
Navzdory skutečnosti, že pojem „nepřetržitá pracovní zkušenost“ztratil na významu, může zaměstnavatel při uzavírání pracovní smlouvy podmínit poskytování určitých výhod zaměstnancům délkou nepřetržité práce s ním. Kromě toho velký počet propouštění bez dobrého důvodu hovoří o nestálosti člověka, která se může stát nepřímým důvodem pro odmítnutí najmout.
