Zaměstnanec, který kombinuje práci s tréninkem, má přidělené další dovolené při zachování průměrného výdělku. Jsou určeny k přípravě a složení zkoušek a státních závěrečných zkoušek. Existuje však řada případů, kdy podniky za takovou dovolenou neplatí.
Instrukce
Krok 1
Vzdělávací dovolená se nevyplácí, pokud pracovník nezíská vzdělání odpovídající úrovně poprvé, to znamená, že již má druhé vysokoškolské vzdělání atd. A pokud tato skutečnost není stanovena v dohodě o školení, která je uzavřena písemně mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zároveň se však tento typ omezení nevztahuje na studentské pracovníky, kteří již mají odborné vzdělání na odpovídající úrovni a jsou zaměřeni na školení z iniciativy samotného zaměstnavatele. Tato dohoda musí být vystavena písemně. Na základě takové písemné dohody má zaměstnanec právo na získání studijního volna, přestože toto vzdělání není první.
Krok 2
Absence v podniku za absolvování sezení a zkoušek nebude placena ani za zaměstnance, který kombinuje práci s tréninkem ve dvou vzdělávacích institucích současně, protože podle zákona lze poskytnout záruky a kompenzace pouze za školení pouze v jedné z těchto vzdělávacích institucí … A ve kterém z nich je volba samotného zaměstnance. Základem je čl. 77 zákoníku práce Ruské federace.
Krok 3
Je nutné vědět, že zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat vzdělávací dovolenou, bez ohledu na to, zda vzdělání, které dostávají, souvisí s pracovními povinnostmi zaměstnance či nikoli, a také nehraje žádnou roli před nebo po přijetí do zaměstnání, školení začalo. Dnes se na dovolenou spoléhá naprosto ve všech formách studia: večerní, na částečný úvazek, na plný úvazek, večerní směna a na částečný úvazek.
Krok 4
Zaměstnavatel může odmítnout zaplatit za studijní dovolenou, pokud vzdělávací instituce nemá státní akreditaci. I přesto však může být dovolená poskytnuta, pokud pracovní nebo kolektivní smlouva podniku odráží podmínku, že poskytování dovolené nezávisí na skutečnosti akreditace nebo neexistenci takové vzdělávací instituce.
