Podle článku 892 občanského zákoníku Ruské federace nemá uschovatel právo užívat věci vkladatele, s výjimkou případů, kdy to výslovně stanoví smlouva o skladování. I když užívání nemovitosti nemění vzhled této nemovitosti a nezhoršuje její stav, provozovatel stále nemůže nemovitost užívat bez souhlasu jejího majitele.
Majetek dlužníka
V některých případech zákon umožňuje depozitáři používat zadržený majetek bez souhlasu jeho vlastníka. Například pokud si držitel ponechá popsaný majetek dlužníka. Poté může podle článku 394 občanského soudního řádu Ruské federace opatrovník majetek užívat, za předpokladu, že během doby používání věci nebudou zničeny, jejich hodnota nebude snížena, rozlišovací znaky připevněné na věci soudním vykonavatelem bude zachována.
Faktem je, že bezprostředně po inventuře není majetek dlužníka exportován. Z různých důvodů exekutor-exekutor ponechává popsaný majetek do úschovy samotnému dlužníkovi. A dokud nebude odstraněn a prodán, má dlužník právo užívat svůj bývalý majetek a starat se o jeho bezpečnost.
V soupisu majetku však může být výslovně stanoven zákaz používání tohoto majetku. V takovém případě nemá vkladatel právo užívat nemovitost, i když s tím souhlasil.
Další výjimky
Stejný 892. článek občanského zákoníku Ruské federace umožňuje depozitáři využívat majetek vkladatele ve výjimečných případech, kdy je užívání tohoto majetku nezbytné z hlediska zajištění jeho bezpečnosti.
Odpovědnost správce
Depozitář má právo používat majetek, který mu byl převeden, do úschovy se souhlasem vkladatele. V takovém případě musí být souhlas vkladatele bezplatný, jinak existuje důvod pro rekvalifikaci smlouvy o skladování na nájemní smlouvu.
Podle zvláštností dohody o skladování může jako vkladatel působit nejen vlastník nemovitosti, ale také jakékoli jiné osoby. K ukončení smlouvy o skladování, včetně předčasného ukončení, může dojít bez souhlasu uschovatele a bez udání důvodu.
Pokud depozitář přesto použije jemu svěřený majetek k úschově, může vkladatel prostřednictvím soudu napadnout kroky depozitáře a požadovat od něj náhradu veškerých ztrát v souvislosti s tímto užíváním. Pokud má depozitář rovněž užitek z používání uloženého majetku, může vkladatel požadovat, aby mu převedl vše, co bylo získáno v souvislosti s takovým užíváním jako bezdůvodné obohacení.
Podle smlouvy o skladování může být poskytnuta další odpovědnost (kompenzace nebo pokuta) za užívání majetku bez souhlasu vkladatele.