Ne každý, kdo zná základy jurisprudence, může s jistotou říci, jaký je rozdíl mezi vyšetřovatelem a vyšetřovatelem. Schopnost porozumět těmto problémům však pomůže ušetřit čas již ve fázi podání žádosti u donucovacích orgánů.
Kdo je vyšetřovatel?
V současné době zákon jmenuje tazatele úředníkem, který slouží v těle vyšetřování a je oprávněn provádět předběžné vyšetřování případů formou vyšetřování. Tuto roli hraje zaměstnanec, který provádí činnosti týkající se hlášení trestných činů předepsaných v čl. 150 odst. 1 části 3 trestního řádu. Všechny ostatní podobné trestné činy spadají do pravomoci vyšetřovatele. Jedná se o obecné pravidlo, i když v některých případech může vyšetřování provést jiná osoba na pokyn státního zástupce. Vyšetřovatelem je rovněž zaměstnanec, který byl pověřen vedoucím orgánu k provedení předběžných opatření zaměřených na objasnění okolností konkrétního trestného činu. Pravomoci vyšetřujícího úředníka stanoví právní předpisy v oblasti trestního řízení. Osoba, která ve výše uvedeném případě provedla operativní pátrací opatření, nemůže plnit povinnosti vyšetřujícího úředníka.
Vyšetřování zpravidla provádí pracovník policie na plný úvazek s potřebnou kvalifikací, právním vzděláním a odbornými dovednostmi, které jsou vyžadovány při vyšetřování případů té či oné kategorie. Někteří vědci v právu prosazovali potřebu většího zapojení úředníků donucovacích orgánů do vyšetřovacích činností. Obecně jsou výše uvedené funkce delegovány buď na zaměstnance dotazovacího orgánu, nebo převedeny na jiného zaměstnance. Hlavním požadavkem je, aby tento úředník v daném případě neprováděl současně operativní a pátrací opatření. V praxi povinnosti vyšetřovatele často plní okresní komisaři nebo pracovníci.
Funkce dotazovače
Zaměstnanec vykonávající funkce vyšetřovacího úředníka zkoumá zprávy a obvinění ze spáchaných trestných činů a kontroluje je. Na základě výsledků těchto akcí učiní jedno ze dvou rozhodnutí: zahájit řízení nebo jej odmítnout. Zaměstnanec vyšetřovacího orgánu zahájí servisní činnosti a zašle příslušný příkaz prokurátorovi. Po obdržení tohoto dokumentu státní zástupce souhlasí s rozhodnutím nebo vydá příkaz k odmítnutí. Prokurátor má právo vrátit materiály vyšetřujícímu úředníkovi k dalšímu ověření. Je-li ve věci přijato kladné rozhodnutí, je přijato k řízení.
Hlavní funkce dotazovače:
- trestní řízení;
- vyšetřování případu;
- vypracování neodkladných vyšetřovacích opatření v rámci vedení případu;
- postoupení případu vedoucímu orgánu k předběžnému vyšetřování;
- příprava obžaloby.
Pravomoci vyšetřovatele
Pravomoci vyšetřovatele se odrážejí v popisech práce. Takový dokument je obvykle vypracován pro každého vedoucího a zaměstnance dotazovacího orgánu. Pokyny jsou nejčastěji shrnuty v tabulce, která udává odpovědnost za pozici a frekvenci jejich provádění.
Pravomoci vyšetřovatelů orgánů pro vnitřní záležitosti:
- ověřování prohlášení a zpráv o trestných činech;
- v případě potřeby rozhodování na základě výsledků auditu - zahájení trestního řízení;
- předložení procesních opatření ve věci;
- ukončení trestního stíhání, jsou-li k tomu důvody;
- pozastavení vyšetřování;
- předání materiálů případu jurisdikci a na konci šetření prokurátorovi.
Práva vyšetřovatele
Vyšetřovatel má právo provádět neodkladné akce v kompetenci vyšetřovatele. Mluvíme zde o těch opatřeních, která v případě zpoždění nevyhnutelně povedou ke ztrátě důkazů, informací, stop svědčících o spáchání trestného činu.
Vyšetřovatel může v mezích svých pravomocí provést úplné vyšetřování formou vyšetřování. Při provádění opatření má vyšetřující úředník právo činit nezávisle odpovědná procesní rozhodnutí. Výjimky zde zahrnují případy, kdy je podle zákona pro rozhodování vyžadován souhlas vedoucího vyšetřovacího orgánu, sankce státního zástupce nebo rozhodnutí soudu.
Pravomoci vyšetřovatele mu dávají právo předvolat občany k výslechu, přizvat příslušné odborníky, provést prohlídku, vyšetřování a zatknout osobu podezřelou ze spáchání trestného činu. Vyšetřovatel má právo zabavit dokumenty a předměty. Je-li to nutné, může vyšetřující úředník jmenovat odborný průzkum případu.
Mezi další pravomoci vyšetřovacího úředníka patří zajišťování náhrady hmotné škody, pokud je způsobena trestným činem. Vyšetřovatel má právo uznat občana jako oběť, žalobce nebo civilního žalovaného.
Osoby účastnící se řízení v konkrétním případě mají právo vyšetřujícího úředníka napadnout a také se odvolat proti jeho jednání nebo rozhodnutím, která učinil. To však automaticky nevede k ukončení jeho povinností v rámci výroby. Vyšetřovatel se při své činnosti řídí pokyny státního zástupce, které jsou závazné. Pokud zaměstnanec vyšetřovacího orgánu s takovými pokyny nesouhlasí, může je napadnout písemným zasláním důvodné námitky prokurátorovi. V některých případech má vyšetřující úředník právo dobrovolně odmítnout provést konkrétní případ.
Jak se vyšetřovatel liší od vyšetřovatele?
Vyšetřovatel, stejně jako vyšetřovatel, je policista. Seznam pravomocí vyšetřovatele je však mnohem širší. Vyšetřovatel může dát vyšetřujícímu úředníkovi písemné pokyny a nařídit mu, aby provedl řadu vyšetřovacích úkonů. Může zahájit řízení na širší škále skladeb, přijmout věc k provedení a také ji řídit podle teritoriality.
Vyšetřovatelé zvažují případy závažnějších a složitějších trestných činů. Vyšetřovatel má na starosti většinou případy malé a střední závažnosti. Nakonec vyšetřovatelé osvobodili vyšetřovatele v jeho práci od řady různých maličkostí. Do pravomoci vyšetřovatelů spadají prvky trestných činů, které mají relativně malé sociální nebezpečí. Požadavky na úroveň školení vyšetřovatele jsou vážnější. Jeho funkce nemůže plně vykonávat okresní nebo bezpečnostní pracovník.
Zvláštnosti činnosti vyšetřovatele
Vyšetřovatel plní povinnosti stanovené legislativou v plném rozsahu a bez omezení. Některé akce v rámci událostí provádí sám, na základě svého přesvědčení. Při provádění jakýchkoli akcí se ale často musí spoléhat na resortní předpisy, na přímé pokyny svého šéfa nebo státního zástupce.
Při kontrole trestních případů a předběžných materiálů v jeho výrobě se vyšetřovatel řídí pouze pokyny těch úředníků, kteří jsou k tomu oprávněni zákonem.
Zákon zakazuje vyšetřujícímu úředníkovi posuzovat trestní případ, pokud má přímý nebo nepřímý zájem na jeho výsledku.
Preventivní práce v práci vyšetřovatele
Při provádění procesních funkcí je vyšetřovatel povinen přijmout neodkladná opatření k prevenci trestných činů a odstranění důvodů, které přispívají k jejich spáchání. Je rovněž povinen včas zaslat příslušným útvarům materiály nezbytné pro organizaci pátrání po osobách, které se vyhnou vyšetřování nebo jsou podezřelé ze spáchání trestného činu.
Při vyšetřování zaměstnanec věnuje pozornost podmínkám, které přispěly ke spáchání trestného činu. Na základě výsledků kontroly může vyšetřovatel všeobecně zastupovat orgány, instituce, organizace, které mohou a měly by přijmout opatření k odstranění podmínek vedoucích ke spáchání trestných činů. Pokud vedoucí organizací tyto pokyny nedodrží, má vyšetřovatel právo zaslat informace státnímu zastupitelství.
Vyšetřovatel musí provádět preventivní práci mezi oběťmi trestných činů, zejména pokud byly kvůli svému chování oběti vystaveny trestnému činu. Prostředkem takové práce se ve většině případů stává vysvětlující konverzace.
Vyšetřovatel vyšetřuje trestné činy a provádí prevenci kriminality: vyšetřovatel:
- provádí průzkumné přednášky;
- doručuje zprávy veřejnosti;
- vytváří zprávy o právních tématech v podnicích a organizacích.
Účelem těchto akcí je informovat občany a pracovní kolektivy o způsobech předcházení trestné činnosti. Rozhlas a televize se stávají stále účinnějšími kanály pro takovou komunikaci.
