Existují situace, kdy je nutné zařídit zaměstnance na částečný úvazek. Práce na částečný úvazek znamená zaměstnance na částečný úvazek a odráží se v personálních a účetních záznamech.
Nezbytné
- - žádost o práci na částečný úvazek nebo žádost o převod na ni;
- - nařízení vedoucího o zřízení práce na částečný úvazek;
- - rozvrh hodin.
Instrukce
Krok 1
Práce na částečný úvazek znamená, že zaměstnanec má méně než 40 hodin práce týdně. Každý zaměstnanec společnosti může být s jeho souhlasem převeden nebo přijat do práce s neúplným rozvrhem. A v některých případech na vyžádání.
Krok 2
Nelze zejména popřít práci na částečný úvazek: těhotná žena; rodič vychovávající dítě mladší 14 let nebo postižené dítě mladší 18 let; zaměstnanec, v jehož péči je nemocný člen rodiny; postižený člověk. Takové momenty stanoví článek 93 zákoníku práce Ruské federace, články 11, 23 federálního zákona ze dne 24. listopadu 1995 č. 181-ФЗ „O sociální ochraně osob se zdravotním postižením v Ruské federaci“.
Krok 3
Zaměstnanec na částečný úvazek je placen podle jeho pracovní doby. Současně se nemění doba dovolené a postup výpočtu doby služby (článek 93 zákoníku práce Ruské federace). I když se platba za dovolenou počítá v menší míře, podle výše v poměru k odpracovaným hodinám. V případě rozvrhu práce na částečný úvazek pro tyto kategorie osob musí zaměstnanci doložit své právo: přinést potvrzení o nemoci blízkých, invaliditě atd.
Krok 4
Pracovní dobu na částečný úvazek pro zaměstnance lze stanovit také z iniciativy zaměstnavatelů, pokud podnik provádí organizační a technická opatření se změnou základních pracovních podmínek. V tomto případě by doba pracovního rozvrhu na částečný úvazek neměla překročit 6 měsíců (článek 74 zákoníku práce Ruské federace).
Krok 5
Při přijímání nového zaměstnance na částečný úvazek musí být tato skutečnost zaznamenána v pracovní smlouvě a příslušné objednávce. A při převodu již pracujícího zaměstnance potřebujete jeho žádost a také souhlas s pracovní smlouvou.
Krok 6
Vedoucí podniku musí navíc vydat dekret o částečném pracovním úvazku. To nevyžaduje speciální formulář a je prováděno libovolně. Dále je v časovém rozvrhu (formulář č. T-12 nebo č. T-13) uvedeno množství skutečně odpracovaného času, podle kterého se počítají mzdy.
