Dovolená je podle aktuální legislativy považována za striktně kalendářní dny. V některých případech však nebude nadbytečné spočítat, kolik pracovníků na něj spadne, a tedy když je nutné začít znovu vykonávat jeho povinnosti.
Nezbytné
- - kalendář;
- - vyrovnání o víkendech a svátcích není aktuální rok.
Instrukce
Krok 1
Standardní situace je, když zaměstnanec čerpá 14 dní dovolené (má právo čerpat všech 28, ale v praxi je tato možnost běžnější: dvakrát ročně za polovinu) a ti nespadají na svátky.
Čtrnáct dní jsou dva týdny, zatímco standardní týden zahrnuje pět pracovních dnů a dva dny volna.
Doba odpočinku tedy bude trvat celkem 10 pracovních dnů.
Krok 2
Jsou možné situace, kdy dojde k víkendovému převodu na týden připadající na dovolenou. Například státní svátek připadl na úterý nebo čtvrtek a stát se rozhodl dát občanům odpočinek v pondělí nebo pátek a kompenzovat to odpracováním následující soboty.
Pokud si zaměstnanec stihne čerpat dovolenou právě v tuto dobu, bude mít plné právo nedostavit se na 11 dní do práce.
Krok 3
Konečně mohou přijít i svátky. Jsou považovány za dny pracovního klidu, ale nejsou zahrnuty do dovolené. Je pravda, že v tomto případě počet pracovních dnů zůstane nezměněn: 10 po dobu dvou týdnů, plus nebo minus jeden nebo dva, s přihlédnutím k možným převodům. Skutečná doba, během níž zaměstnanec obdrží zákonné právo nedostavit se na práci, se však může podstatně prodloužit.
