Pro mnoho pracovníků je propuštění neočekávaným a nepříjemným okamžikem. Není to však vždy legální. A pak má člověk dvě možnosti: přijmout nebo pokračovat v hledání pravdy v jiných případech.
Instrukce
Krok 1
Napadení výpovědi je individuální pracovní spor. Spor může projednat jak výbor pro pracovní spory v podniku, tak soud. Propuštěný zaměstnanec se může sám rozhodnout, kam se má obrátit, aby se chránil před porušením pracovních práv.
Krok 2
V situaci, kdy se zaměstnanec rozhodne postoupit ke zvážení konflikt, který vznikl se zaměstnavatelem, komisi pro řešení pracovních sporů v podniku, musí tam napsat odpovídající prohlášení. Zaměstnanec má k podání žádosti 3 měsíce ode dne jeho propuštění. Komise musí obdrženou žádost posoudit na svém zasedání do 10 dnů za přítomnosti zaměstnance nebo jeho zplnomocněného zástupce.
Krok 3
Po zvážení žádosti výborem pro pracovní spory je rozhodnuto. V případě neshody se zaměstnancem nebo správou podniku je možné se do deseti dnů odvolat k soudu. Pokud komise rozhodne o protiprávnosti výpovědi, musí ji zaměstnavatel dobrovolně splnit do 3 dnů. V opačném případě by zaměstnanec měl do měsíce obdržet osvědčení od výboru pro pracovní spory, které odkazuje na výkonné dokumenty. Jeho zaměstnanec poté musí předat k výkonu soudním vykonavatelům.
Krok 4
Zaměstnanec může napadnout jeho propuštění a okamžitě u soudu. Za tímto účelem se soudu předkládá prohlášení o žádosti o opětovné uvedení do zaměstnání. Musí jasně, s odkazem na ustanovení pracovního práva a další důkazy, popsat argumenty ve prospěch protiprávnosti výpovědi. Kromě žádosti o opětovné uvedení do zaměstnání může nárok obsahovat i nároky na vymáhání mezd a náhrady za dobu nucené nepřítomnosti.
Krok 5
Podle volby zaměstnance se nárok podává u okresního (městského) soudu v místě jeho bydliště nebo v místě podnikání. Rozhodnutí soudu ve prospěch zaměstnance nabývá účinnosti okamžikem jeho oznámení. Pokud zaměstnavatel odmítne dobrovolně vyhovět soudnímu rozhodnutí, podléhá také povinné exekuci ze strany soudních vykonavatelů.
