V nejširším slova smyslu je atestace ověřením shody. V pracovním právu tento postup zahrnuje stanovení vhodnosti zaměstnance pro zastanou pozici. Může zahrnovat stanovení kvalifikace, ověření obchodních kvalit zaměstnanců, jejich soulad s požadavky aktuálního okamžiku. Každý zaměstnavatel má právo organizovat a provádět certifikaci zaměstnanců, ale nejčastěji se to týká zaměstnanců státních a obecních institucí.
Proč se provádí certifikace
Jedná se o odpovědný a vzrušující postup pro zaměstnavatele i zaměstnance. Pro zaměstnavatele je to příležitost objektivně posoudit korespondenci zaměstnanců s obsazenými pozicemi podle personální tabulky, optimalizovat rozložení pracovních zdrojů a na jejím základě připravit personální rezervu. Pro ty, kteří pracují v podniku, je certifikace pobídkou ke zlepšení kvality a produktivity jejich práce, zlepšení jejich kvalifikace a osvojení nových moderních metod a technologií.
Certifikace je zákonným a objektivním kritériem, které poskytuje možnost ukončení pracovní smlouvy s těmi zaměstnanci, kteří prokázali nízkou úroveň kvalifikace, nebo je převedou na jiné pozice s platy odpovídajícími jejich úrovni znalostí. Na druhou stranu, ti zaměstnanci, kteří se podle výsledků certifikace projevili na pozitivní straně, mohou počítat se zvýšením mezd a kariérního postupu.
Kategorie pracovníků osvobozených od certifikace
Neexistuje žádný legislativní akt obsahující seznam zaměstnanců, kteří nepodléhají certifikaci, proto mají podniky a organizace odvětvové předpisy, které tento seznam určují. Při určování okruhu zaměstnanců, kteří podstoupí certifikaci, je třeba vzít v úvahu záruky, které stanoví právní předpisy na ochranu zaměstnance před nepřiměřenými rozhodnutími.
Například pokud vycházíme z norem článku 70 zákoníku práce Ruské federace, který stanoví zkušební doby, zaměstnanci, jejichž zkušební doba dosud neskončila, podléhají bezpodmínečné výjimce z certifikace. Ve většině případů se na tuto výjimku vztahuje ten zaměstnanec, který pracoval méně než 1 rok po uzavření pracovní smlouvy. Seznam osob, které nepodléhají certifikaci, je uveden v nařízení „O postupu při certifikaci vedoucích, technických a technických pracovníků a dalších odborníků podniků a organizací průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravy a spojů“ve znění pozdějších předpisů / 14/1986. K dnešnímu dni je to jediný regulační akt, který takový seznam obsahuje.
Podle tohoto nařízení nejsou certifikovány:
- mladí odborníci, kteří po ukončení studia ještě nedokončili období povinné práce;
- ženy, které předložily těhotenský certifikát;
- ženy s dětmi do tří let a ženy, které po rodičovské dovolené pracovaly méně než 1 rok;
- rodiče samoživitelé s dětmi do 14 let nebo postižené dítě do 18 let.
Obecně mohou všechny kategorie pracovníků odmítnout osvědčení, jehož propuštění z podnětu zaměstnavatele zákon neumožňuje.