Žádost o dovolenou při propuštění může podat kterýkoli zaměstnanec, základ pro ukončení pracovní smlouvy v tomto případě nezáleží. Uspokojení této žádosti je však právem zaměstnavatele, nikoli jeho povinností, takže společnost může zaměstnance odmítnout.
Propuštění zaměstnance z organizace je pro zaměstnavatele často překvapením. Obvykle má takový zaměstnanec nevyčerpanou dovolenou, za kterou je podle platných pracovněprávních předpisů nutné platit náhradu. Uvedená náhrada se vydává společně s plnou výplatou při ukončení pracovní smlouvy, v některých případech však zaměstnanec chce využít všech zbývajících dnů dovolené s následným propuštěním. Smyslem takového využití je prodloužit dobu služby, protože dnem ukončení pracovní smlouvy bude v tomto případě poslední den poskytnuté dovolené. Během této dovolené bude tento občan nadále považován za zaměstnance organizace, ponechá si všechny záruky stanovené zákonem (například sociální pojištění).
Je zaměstnavatel povinen poskytnout dovolenou při propuštění?
Iniciativa pro udělení dovolené s následným propuštěním by měla vycházet od samotného zaměstnance, který má právo obrátit se na zaměstnavatele s příslušným prohlášením. Zákoník práce Ruské federace však říká, že organizace může takové volno poskytnout, aniž by zmínila existenci takové povinnosti. V důsledku toho se zaměstnavatel obvykle samostatně rozhodne, zda vyhoví žádosti zaměstnance o poskytnutí odpočinku s následným propuštěním, protože registrace takové dovolené je právem organizace, a nikoli její povinností. Pokud společnost takové volno odmítne, nezbavuje ji to povinnosti platit zaměstnanci náhradu za všechny nevyužité dny ročního odpočinku.
Kdy je dovolená s následným propuštěním povinná?
Jediným případem, kdy se poskytnutí dovolené s následným propuštěním stane povinností zaměstnavatele, je ukončení pracovní smlouvy dohodou stran. Zároveň musí specifikovaná dohoda obsahovat zvláštní podmínku zavazující organizaci poskytnout zaměstnanci při propuštění volno. Existence takové podmínky zavazuje společnost k uspokojení podané žádosti zaměstnance, proti odmítnutí vydat dovolenou se lze odvolat. Takové spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci jsou však vzácné, protože u většiny zaměstnanců neexistuje zásadní rozdíl mezi přijetím náhrady za nevyčerpanou dovolenou a samotnou výplatou dovolené.
