Zaměstnanec a zaměstnavatel v určitých otázkách nenajdou společný jazyk, někdy takové neshody vedou k ukončení pracovněprávních vztahů, jinými slovy k propuštění. Rozhodnutí o propuštění zároveň není vždy vzájemné, to znamená, že zaměstnanec je proti ukončení smlouvy, na čemž zaměstnavatel trvá. V tomto případě má zaměstnavatel ze situace dvě východiska: přesvědčit podřízeného, aby odstoupil z vlastní svobodné vůle, nebo ho propustit v souladu s článkem 81 zákoníku práce Ruské federace - ukončení pracovní smlouvy na iniciativa zaměstnavatele.
Instrukce
Krok 1
Mezi oprávněné důvody propuštění uvádí zákoník práce Ruské federace následující: likvidace organizace nebo snížení počtu, rozpor s dosaženým postavením, porušení pracovních povinností (absence, opilost v práci, zveřejnění úředních informací, porušení trestního zákoníku Ruské federace).
Krok 2
Je důležité, aby zaměstnanec pochopil, že pokud souhlasí s výpovědí z vlastní vůle, bez ohledu na to, jak zaměstnavatel tohoto souhlasu dosáhl, bude velmi problematické zotavit se z práce a prokázat nezákonnost ukončení pracovního poměru smlouva. Pokud bylo propuštění provedeno podle článku a existují skutečnosti potvrzující jeho neopodstatněnost, lze propuštění napadnout.
Krok 3
V případě nezákonného propuštění existují dva způsoby, jak se odvolat:
- odvolání k inspektorátu práce;
- podání žaloby u soudu.
V obou případech má zaměstnanec přesně jeden měsíc od okamžiku, kdy se seznámí s příkazem k propuštění, nebo od okamžiku, kdy obdrží práci.
Krok 4
Kontaktování inspektorátu práce je méně náročné na pracovní sílu a umožňuje vám rychle rozhodnout o problému - maximální doba pro posouzení stížnosti na inspektorát práce je 15 kalendářních dnů. Kontaktování inspektorátu práce zároveň není vždy dostatečně efektivní. Počet stížností obdržených soudem je velmi vysoký a lhůty jsou krátké. Proto se zde zřídka řeší složité a matoucí případy. V případě zjevných skutečností potvrzujících neoprávněné propuštění se doporučuje kontaktovat inspektorát.
Krok 5
Ve složitějších a kontroverzních situacích by nejlepším řešením bylo podat žalobu u soudu. Žádost se zasílá okresnímu soudu v místě registrace zaměstnavatelské organizace. Podání stížnosti je náročnější na práci než psaní standardní stížnosti a může vyžadovat pomoc právníka. Zároveň je podání žádosti mnohem efektivnějším řešením daného úkolu. Při podání žádosti o nedovolené propuštění a opětovné uvedení do zaměstnání bude muset zaměstnavatel odůvodnit zákonnost výpovědi.
Krok 6
Pokud je navíc propuštění shledáno nezákonným, má zaměstnanec kromě možnosti opětovného zařazení nárok na řadu náhrad od zaměstnavatele. Zaměstnavatel bude zejména povinen kompenzovat zaměstnanci za dobu nucené nepřítomnosti v práci sazbu průměrného výdělku, částku nákladů na právní zastoupení. Zaměstnanec má také právo požadovat náhradu morální újmy.
