Rodina v moderním slova smyslu je produktem dlouhého historického vývoje vztahů založených na manželství. Toto společenství lidí, které zákon sjednocuje v pojmu „rodina“, je založeno na něm nebo na příbuzenství. Členové rodiny jsou navíc spojeni osobními a majetkovými právy a povinnostmi. Spojuje je morální a materiální společenství, vyjádřené ve vzájemné podpoře, výchově dětí a udržování společné domácnosti.
Rodina jako právní pojem
Bohužel neexistuje žádná obecná definice tohoto pojmu a v různých legislativních aktech lze najít různé formulace, které popisují okruh lidí, kteří patří k rodinným příslušníkům konkrétního občana. V souladu s nimi se mění i obsah pojmu „rodina“, záleží to na cílech právní úpravy, proto je v každém právním případě naplněn jiným právním obsahem.
V trestním řádu, článku 4, článku 5, jsou rodinní příslušníci ze zákona považováni za manžela / manželku, rodiče, děti, adoptivní rodiče a adoptované děti, sourozenci, dědečkové, babičky a vnoučata. V právních předpisech o bydlení se složení členů rodiny může mírně lišit v závislosti na tom, zda rodina žije v bytě, který je vlastněn nebo pronajímán na základě smlouvy o sociálním pronájmu.
Rodina a její členové v bytové legislativě
Zájem o koncept „člena rodiny“je způsoben normou bytové legislativy, která majiteli bytového prostoru poskytuje možnost zbavit bývalého rodinného příslušníka práva užívat tento prostor. V tomto případě zahrnuje článek 31 bytového řádu manžela / manželku, jeho děti a rodiče, kteří s ním žijí jako členové rodiny vlastníka. Majitel může do svého bytu přestěhovat další příbuzné nebo zdravotně postižené osoby, které jsou na něm závislé, jakož i další občany jako členy své rodiny.
Pokud byt užívá rodina na základě smlouvy o sociálním pronájmu, mají všichni jeho členové, kteří jsou v bytě trvale registrováni, stejná práva jako nájemce tohoto bytu. S jejich souhlasem může nájemce jako členové své rodiny přiznat jiným osobám právo na trvalou registraci v tomto bytě. Ve výjimečných případech je mohou rodinní příslušníci uznat i u soudu.
Ukazuje se, že ve skutečnosti může být každá osoba uznána jako člen rodiny majitele nebo nájemce bytu, dokonce i ten, kdo není ženatý ani pokrevně příbuzný. Tato osoba, představená jako člen rodiny, automaticky získává právo užívat obytné prostory patřící vlastníkovi a právo na trvalou registraci v místě bydliště. Nejasnost a nejednoznačnost formulace definující složení rodiny a členství v ní vyžaduje další revizi bytové legislativy. V každém případě je v právní praxi akceptováno, že děti a rodiče vlastníka nebo nájemce bytu za žádných okolností nelze považovat za „bývalé členy rodiny“.
