Pro každé dítě je zásadní mít rodiče. Z různých důvodů to však není vždy možné. Pak můžeme mluvit o adopci takového dítěte. Lidé si velmi často pletou adopci a poručnictví.
Instrukce
Krok 1
Osvojením je registrace otcovství nebo mateřství ve vztahu k dítěti osobami, které nejsou jeho biologickými rodiči. Pokud například rodiče dítěte zemřeli, opustili ho nebo byli zbaveni rodičovských práv, mohou se blízcí příbuzní stát adoptivními rodiči. Po adopci se dítě stává členem rodiny adoptivního rodiče. Adopce získává trvalý status a je téměř nemožné jej zrušit. Když je dítě adoptováno, do jeho rodného listu se zapíše údaj o jeho nových rodičích.
Krok 2
Opatrovnictví má na rozdíl od adopce dočasnou povahu a je zavedeno pro osoby ve věku od 14 do 18 let, stejně jako pro lidi, kteří byli omezeni soudem kvůli jejich zneužívání hazardních her nebo závislosti na alkoholu nebo drogách. Následně může soud zrušit svá omezení, která budou mít za následek ukončení poručenství. Opatrovnictví se také ruší, pokud osoba dosáhne plné právní způsobilosti před 18. rokem věku (například při uzavření manželství). O zavedení poručenství se v dokumentech osoby neuvádějí žádné záznamy.
Krok 3
U nezletilých dětí se adopce a poručenství vzájemně vylučují. Opatrovnictví lze tedy zavést, pokud osoba nemá rodiče nebo osvojitele, nebo je z nějakého důvodu zbavena rodičovské péče.
Krok 4
Osvojitelé získávají veškerá práva a povinnosti rodičů ve vztahu k osvojenému dítěti. Funkce správce se omezují na ochranu práv a zájmů sboru a na schvalování transakcí, které provádí, s výjimkou malých domácností. Kromě toho má ručení ve vztahu k osobám s omezenou způsobilostí k právním úkonům soudním rozhodnutím právo dostávat za ně mzdu, jakož i další příjmy a nakládat s nimi v zájmu svého sboru.
Krok 5
Při adopci je daná osoba považována za dědice adoptivního rodiče. To znamená, že po jeho smrti si adoptované dítě může nárokovat majetek na stejném základě jako ostatní dědici. Osoba, vůči níž je opatrovnictví platné, zároveň nemůže požadovat dědictví po opatrovníkovi. Výjimkou jsou případy, kdy jsou osoba a její správce důvěrnými příbuznými. V této situaci je možné zákonné dědictví.