Spotřebitelé dnes mají právo nejen na příjem různých druhů zboží a služeb správné kvality, ale také na záruky, že je budou udržovat v dobrém funkčním stavu. Výrobce nebo dodavatel má tedy vůči spotřebitelům řadu povinností.
Pro stanovení běžné životnosti produktu zavedl zákon „O ochraně práv spotřebitele“takový koncept jako „životnost“. Účelem je určit dobu, během které musí výrobce poskytnout spotřebiteli příležitost produkt používat k zamýšlenému účelu. Výrobce dále odpovídá spotřebiteli za vady zboží, které vznikly vinou zboží.
Během životnosti můžete jako spotřebitel uplatňovat nároky na významné vady produktu, požadovat poškození, obdržet opravy a údržbu produktu.
Pokud výrobce nestanovil životnost vašeho produktu, můžete reklamovat do 10 let od okamžiku, kdy vám byl produkt předán. Pokud nebylo možné stanovit tento den, měla by se doba 10 let počítat od data propuštění zboží.
Pojem „trvanlivost“, který slouží také jako záruční doba, znamená dobu, po které je produkt považován za nepoužitelný pro zamýšlený účel. Během této doby máte nárok na náhradu škody a můžete uplatňovat nároky ohledně vad produktu.
Datum exspirace je stanoveno pro produkty, které se mohou časem zhoršovat, a produkty, které se časem stanou nebezpečnými. Výrobci potravin, voňavkářských a kosmetických výrobků, domácích chemikálií, léčivých přípravků a jiného podobného zboží jsou povinni stanovit datum vypršení platnosti svého zboží.
Záruční doba je doba, během které je výrobce (prodejce) v případě zjištění vady na výrobku povinen vyhovět požadavkům spotřebitele. Během tohoto období má spotřebitel nejširší práva vznášet nároky na vady zjištěné u produktu a jeho díla.