V médiích se často objevují zpravodajské zprávy, které uvádějí, že určitý občan nebo společnost podala žalobu. Co znamená tento právní pojem?
Obecná koncepce žalobce
Žalobce je fyzická osoba nebo organizace, která podá žalobu k soudu za účelem ochrany svých oprávněných zájmů. Tento termín se používá v občanskoprávním řízení, tj. při posuzování občanskoprávních případů. Mluvíme-li o ústavním sporu, pak je žalobcem orgán, který má nároky vůči jiným orgánům.
Žalobcem se může stát kdokoli, kdo má způsobilost k právním úkonům v civilním procesu. Jít k soudu s požadavkem na ochranu práv a zájmů se nazývá žaloba. Zahájení případu je zpravidla zahájeno samotnou obětí, která podá žalobu. Státní orgány však mohou podat žalobu i na obranu poškozené osoby.
V případech, kdy je žalobcem organizace, se řízení koná za účasti jejích pověřených úředníků, kteří jsou podporováni právníkem. Ten druhý by navíc neměl být právníkem organizace, ale najatým specialistou.
Kdo nemůže být žalobcem?
Nezletilý (mladší 14 let) nebo nezpůsobilý žalobce nemohou samostatně hájit své zájmy u soudu. Toto právo přechází na jeho zákonné zástupce. Mohou to být například rodiče a opatrovníci.
Zvláštní kategorie zahrnuje občany ve věku 14 až 18 let a osoby s omezenou právní způsobilostí. Potřebují právního zástupce, ale řízení musí být vedeno za účasti samotných žalobců.
Existují také jednotlivé případy, kdy nezletilý (starší 14 let), který je žalobcem, má právo účastnit se případu samostatně. Taková příležitost se naskytne, pokud občan uzavřel manželství nebo byl uznán za plně způsobilého. K podobným situacím navíc dochází při určitých typech sporů (zejména při porodu).
Vlastnosti právní praxe
Pokud je ve stejném případě několik žalobců, musí každý z nich uplatnit svůj vlastní nárok. Ruský zákon zakazuje podávání hromadných stížností. Je dovoleno uplatňovat nároky na ochranu nikoli vašich vlastních zájmů, ale zájmů jiné osoby. V takových případech se však vyžaduje, aby k žalobě byla připojena plná moc s podpisem samotné oběti.
Všimněte si, že v judikatuře existuje pojem „žadatel“. Tento výraz je užší než „žalobce“. V praxi se však v ústní řeči používají jako synonyma.
Žalobce je považován za oběť, pokud soud usvědčil obžalovaného nebo pokud bylo prokázáno, že došlo k újmě žalobce v důsledku spáchání skutku, o kterém se jedná u soudu.
