Zákonník práce Ruské federace poskytuje vyčerpávající seznam dokumentů potřebných pro registraci pracovněprávních vztahů. Řádně formalizovaný pracovní poměr je zárukou zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci. Zaměstnanec může počítat se sociálními zárukami od státu, pouze pokud jsou splněny požadavky zákona.
Instrukce
Krok 1
Pracovní smlouva je písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, podle níž se zaměstnanec zavazuje vykonávat v podniku zaměstnavatele určité funkce a zaměstnavatel se zavazuje platit za výkon těchto funkcí peněžitou odměnu. Stručně řečeno, tento dokument vytváří právní vazbu mezi stranami pracovněprávního vztahu. Smlouva může být uzavřena na dobu neurčitou, na dobu určitou, nejvýše však na pět let, nebo na dobu provedení určitých prací. Podle povahy pracovněprávních vztahů lze uzavřít dohodu: na hlavním pracovišti, na částečný úvazek, u sezónních prací, dočasných prací, smlouvy o státní službě.
Krok 2
Zaměstnavatel má při formalizaci pracovněprávních vztahů, zejména při uzavírání pracovní smlouvy, právo požadovat od zaměstnance dokumenty uvedené v článku 65 zákoníku práce Ruské federace. Mezi takové dokumenty patří: doklad prokazující totožnost občana (cestovní pas nebo jiný doklad, který jej nahrazuje); pracovní sešit; osvědčení o státním důchodovém pojištění; dokumenty požadované pro vojenskou registraci jsou zpravidla předkládány osobami odpovědnými za vojenskou službu, například zdravotnickými pracovníky nebo osobami podléhajícími branné povinnosti; vzdělávací dokument, pokud pracovní povinnosti souvisejí s dostupností potřebných znalostí.
Krok 3
Při uzavírání pracovní smlouvy mohou být požadovány další dokumenty, které stanoví zákoník práce Ruské federace nebo jiné legislativní dokumenty. Pokud je pracovní smlouva uzavřena osobou poprvé, sešit a osvědčení o státním důchodovém pojištění vyhotovuje zaměstnavatel samostatně. Pokud osoba žádající o práci ztratila pracovní knihu, může organizace na žádost zaměstnance vydat novou pracovní knihu. Není správné vyžadovat pracovní knihu od osoby, která se uchází o zaměstnání, které je předmětem práce na částečný úvazek.
Krok 4
V praxi může zaměstnavatel požadovat předložení osvědčení o přidělení identifikačního čísla daňového poplatníka (osvědčení TIN), doklady potvrzující obdržené dodatečné vzdělání, osvědčení o absolvovaných školeních, absolvování doplňkových nebo zvláštních kurzů, ocenění diplomů za vykonanou práci, doporučení a osvědčení z předchozích míst funguje potvrzení ve formě 2 daně z příjmů fyzických osob.