V souladu s federálním zákonem 255 ze dne 29. prosince 2006 je zaměstnavatel povinen poskytnout všem zaměstnancům dočasné dávky v invaliditě, pokud k nim dojde po dobu trvání pracovní smlouvy a také do 30 dnů ode dne jejího ukončení. Postup, velikost, podmínky pro výpočet a výplatu dávek jsou stanoveny v odstavci 1 uvedeného zákona.
Nezbytné
- - pracovní neschopnost;
- - kalkulačka nebo program 1C;
- - informace o zkušenosti.
Instrukce
Krok 1
Pokud jste ukončili pracovní smlouvu se zaměstnancem, jste v případě pracovní neschopnosti bývalého zaměstnance povinni do 30 dnů ode dne výpovědi čerpat nemocenskou, naběhnout a platit dávky v souladu s obecnými postup stanovený zákonem. Navíc, v souladu se změnami stanovenými ve federálním zákoně 255, jste povinni tak učinit bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru, to znamená, že i když iniciativa přišla od vás a k propuštění došlo kvůli nepřítomnosti, opilosti na pracovišti, pro nedůvěru nebo nevhodné plnění povinností.
Krok 2
Propuštěný nebo rezignovaný zaměstnanec má právo do šesti měsíců po uzavření potvrzení o pracovní neschopnosti vydaného do 30 dnů od skončení pracovního poměru kontaktovat vás a předložit pracovní volno pro výpočet dávky.
Krok 3
Musíte ověřit pravost formuláře pro pracovní neschopnost. Formulář byl schválen vyhláškami Ministerstva zdravotnictví č. 172 ze dne 16. března 2007, postup vydávání je prováděn vyhláškou Ministerstva zdravotnictví a sociálního rozvoje č. 514 ze dne 1. srpna 2007.
Krok 4
Vypočítejte a vyplácejte výhody nejen propouštěným zaměstnancům, kteří pracovali na dobu neurčitou, ale také zaměstnancům na částečný úvazek a těm, s nimiž máte dočasné pracovní poměry.
Krok 5
Pro výpočet dávky sečtěte všechny získané částky, ze kterých byla srážena 13% daň za 24 měsíců před výpovědí, a vydělte je počtem kalendářních dnů ve zúčtovacím období, tedy 730. Pokud zaměstnanec pracoval pro máte méně času, poté proveďte skutečný výpočet na základě celkové vydělané částky vydělením skutečnými odpracovanými kalendářními dny. Vynásobte výsledné číslo počtem dní dočasného postižení. Dále proveďte výpočet v závislosti na celkové délce služby zaměstnance. S více než 8 lety zkušeností vyplácejte 100% průměrného výdělku, s 5 až 8 lety zkušeností - 80%, až 5 let - 60%.
Krok 6
V souladu s článkem 255 federálního zákona nejste povinni pobírat a vyplácet dávky v těhotenství a při porodu, jakož i v péči o dítě do 1, 5 let, pokud těhotná žena skončí. Podle článku 261 zákoníku práce Ruské federace však těhotná žena může odejít pouze z vlastního podnětu nebo v souvislosti s likvidací podniku. Ve všech ostatních případech nemáte právo ukončit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní.
Krok 7
Existuje však alternativa k federálnímu zákonu v podobě vládního nařízení 865 ze dne 30. prosince 2006, které stanoví, že zaměstnavatel je povinen platit nemocenskou dovolenou těhotné ženě, tj. Platit dávky v mateřství, pokud je pracovní neschopnost práce nastane do 30 dnů od data výpovědi. a výpověď byla z dobrého důvodu. Mezi dobré důvody patří stěhování, péče o blízké příbuzné, pokud jsou zdravotně postiženi ve skupině 1, ale žena musí tyto důvody uvést ve svém rezignačním dopise.
Krok 8
Nárok na dávky v mateřství se provádí v souladu s obecným postupem pro výpočet dávek pro potvrzení o pracovní neschopnosti. Vynásobte průměrnou denní částku počtem dní uvedených na pracovní neschopnosti. Vyplaťte příspěvek na základě 100% průměrného výdělku, avšak ne nižšího než je minimální mzda.
