Každý zaměstnanec, který při propuštění pracoval na základě pracovní smlouvy, je povinen platit za všechny dny nevyčerpaného volna. Roční placená dovolená je podle pracovního práva 28 kalendářních dnů. V některých případech může být dovolená větší počet dní, například při práci v obtížných a nebezpečných podmínkách, při práci na Dálném severu a na obdobných územích, u nezletilých zaměstnanců atd.
Instrukce
Krok 1
Výpočet počtu dnů nevyčerpané dovolené se provádí podle skutečné doby práce, během které nebyla dovolená vyčerpána.
Krok 2
Pokud zaměstnanec pracoval méně než 1 měsíc, náhrada za dovolenou se nevyplácí.
Krok 3
Zaměstnancům pracujícím na dobu určitou nebo na dobu určitou se vyplácejí 2 dny dovolené za každý odpracovaný měsíc.
Krok 4
Těm, kteří odejdou poté, co v podniku pracovali 11 měsíců, by mělo být vyplaceno odškodnění za celou dovolenou, tj. Za 28 kalendářních dnů, pokud pracovní podmínky nestanoví jinak.
Krok 5
Pokud zaměstnanec odejde, aniž by pracoval jeden rok, musí se počet dnů dovolené vydělit 12 (28: 12 = 2, 33) a vynásobit počtem měsíců plně odpracovaných. Pokud byl poslední pracovní měsíc odpracován méně než 15 dní, náhrada za tento měsíc se nevyplácí. Pokud je více než 15 dní, vyplácí se náhrada za celý měsíc.
Krok 6
V případech, kdy zaměstnanec čerpal dovolenou na své náklady déle než 14 kalendářních dnů, se náhrada nevyplácí za celý měsíc, to znamená, že jeden měsíc je z výpočtu vyřazen.
Krok 7
Příplatky za nevyčerpanou dovolenou se vytvářejí na základě průměrného výdělku za 12 měsíců nebo skutečné pracovní doby. Částka pro výpočet průměrného výdělku zahrnuje pouze vydělané peníze, ze kterých byla srážena daň z příjmu. Platby přijaté v rámci sociálních dávek nejsou zahrnuty do výpočtu průměrného výdělku.
